Videoklip k písni Země bílodávná

Už když jsme tuto písničku nahrávali, začal se mi v hlavě rýsovat nápad na scénář k videoklipu. Abych řekla pravdu, nápady na videoklipy se mi rýsují skoro u každé písničky, ale u toho vždycky zůstane, protože chybí ten poslední impuls. Tentokrát mi ale zahrál do noty Lálec, velký to nadšenec do fotografování a filmování, když koncem prosince nadnesl téma natočení klipu. Začala jsem tedy prvotní myšlenku dál rozvíjet, připravovat scénář a s tím související kostýmy pro natáčení.

V lednu jsme byli všichni připravení vrhnout se na to, ale chyběla jedna podstatná věc, totiž sníh. Po prosincové nadílce už nebylo ani památky a vypadalo to, že snad celou záležitost budeme muset odložit na příští zimu, protože ani dlouhodobá předpověď počasí žádný sněhový zázraky neslibovala.... když tu začátkem února konečně začalo sněžit. Všichni automobilisti nadávali a já jsem se z každé prosněžené noci radovala :-).

Celá akce proběhla trošku chaoticky, ačkoli jsem všechno měla do detailu promyšleno. Scény na sněhu se vymýšlí velice dobře doma u hořícího krbu, ale realita je jinde. Šestistupňovej mráz se dá v pohodě snést, když si teple oblečenej človíček vyrazí na procházku, ale horší je vydržet skoro dvě hodiny v jedné vrstvě látky s kožíškem přes ramena, bez možnosti se jakkoli zahřát - což jsme s Vladanem zakusili na vlastní kůži v závěrečné fázi natáčení. Takže skutečnost oproti mé fantazii byla taková, že zezačátku, kdy jsem běhala v zimním oblečení po lese, jsem zaníceně řešila každej detail a v poslední třetině natáčení, kdy jsem už byla tak jako tak promrzlá a ještě navíc spíš nahatá než oblečená v bavlněných šatičkách, jsem sklouzla k apatii ve stylu "mě už je to celkem jedno, co tam natočíš, Lálo, hlavně ať už to máme za sebou!" :-).

Obdivuju Vladana i Lálca, že se pro ten můj šílenej nápad tak nadchli, všechno to vydrželi ( i bez dopingu :-)) a nechali se ode mě komandovat. A že Lálcův kameramanskej a Vladanův hereckej výkon určitě za pochvalu stojí :-). Taky nesmím zapomenout na našeho kamaráda Ondru, kterej se k nám připojil jako pomocná síla. I když chtěl původně zaimprovizovat v roli náhodně procházejícího lesníka, nakonec se spokojil pouze se založením ohně :-).

Jelikož jsem měla svou vlastní představu o tom, jak by klip měl vypadat, pustila jsem se i do té konečné fáze stříhání a kompletování. Tím jsem tak trochu (nebo spíš hodně) šlápla na Lálcovu parketu a jelikož vím, že se hrozně těšil na to, až ten klip bude vytvářet, tak se mu tímto velice omlouvám, ale prostě to nešlo jinak :-)). Ale moc mu děkuju za to, že se nenaštval, ale naopak se se mnou podělil o zkušenosti a poskytl mi prográmek na zpracování klipu.

Doufám, že můj první pokus o "filmovou tvorbu" nebude úplnej propadák :-) a přeju všem pěkný poslech a příjemnou cestu do země bílodávné..............