Modlidva pohanov

Inspirace ani múzy dlouho nepřicházely, pořád jsme se plácali v nějakých násilně tvořených kombinacích a pořád to nebylo nějak vono...

Walmen přožíval jedno z psychicky horších období... až se rozhodl zapálit obřadní oheň za všechny dobře smýšlející lidi. Necháme hvězdám, zda tento obřad byl osvobozující. Nicméně druhý den vzal basu do ruk a vznikla úplně jednoduchá kostra této skladby. Sice byly trošku nervy, když mě tu basu učil (jeho nervy, né moje:-D), ale vzhledem k tomu, že ženskou náturu a povahu bere někdy za těžce průchodnou, jako humanista chlap (bacha, tohle mi diktuje!) dovede ženský pohled chápat a respektovat.

Pak už jen vše stačilo doladit s textem (opět ve speciální Walmenově praslovanštině) a melodií zpěvu, se kterou jsem se jako vždy nepárala. Než Walmen probudil, zmožen přijímáním ispirace v podobě osmi piv, pustila jsem se do melodických aranží a tak nějak mi z toho, ovšem neplánovaně, vylezl jakejsi slovansko-hippie refrén s pearljamovským závěrem :-).  Walmen, procitnuvší do květinové éry si pod vlivem této atmosféry okamžitě ubalil jointa :-)))

Píseň nám oboum ještě strašně dlouho zněla v uších a hlavě při usínání....

Děkujeme bubeníkovi z LaBande Karlovi, že se nechal na hoďku unést z Bošovic a dokázal to odbubnovat tak, že se tam dostala atmosféra, za kterou jsme rádi. Karle, dík, palec nahoru, jak sviňa :-)))

P.S. Lálcu, protože jsem se ti Vladan nemohl dovolat, tak vzkaz pro tebe: novýho bubeníka nemáme, seš pořád No.1, akorát jsme potřebovali kut železo, dokuď je žhavý :-)))

Katy Wal.